Jaro desáté

Karel Kryl

1:THmrs trnů tesá "T" a tAyran tleská z trHm(F#)ůnu,
j[(Ami)]e jaro desáté, jež vAoní po ocHmúnu,
plyš prachu pEmíše po zdech pAísmena šedivF#á,
nHme píseň, pouhý pEmovzdech, ktHmerý se nezpívAá, který se nezpívHmá. G  F# 
2:Pláč deště kropí sníh, den vypráví si s Vesnou,
kdo vzdechne po písních, jež nezrozeny zesnou,
jsou léta soudci přísní, jimž slzí nezbývá
pro mrtvé sloky písní, jež nikdo nezpívá, jež nikdo nezpívá.
3:Tvar touhy v řezbách sní a ze snů slůvka spřádá,
chlad světa bez básní, jež nikdo nepostrádá,
vlas bardů vzkvetl plísní jak dřeva trouchnivá
nad hroby mrtvých písní, jež nikdo nezpívá, jež nikdo nezpívá.
4:Strach s tichem - dary tmy, jež smíchu pouští žilou,
a tryzna za rytmy, jež buší pod mohylou,
/: jen povzdech plný stesku, když zima tesá "T",
kříž na náhrobní desku pro jaro desáté, pro jaro desáté. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:02:22.564+00:00
Výsledky hledání: